Střevní mikroflóra a autismus? Zdá se, že spolu souvisejí...

Nová analýza zatím neodhaluje základní příčiny autismu ani neurčuje jeho specifické podtypy, jak se o to pokoušely jiné výzkumy. Studie odhaluje obecnější střevní profil, který se zdá být u osob s poruchou autistického spektra stejný. Pokud se tento klíčový biomarker podaří objasnit v dalším výzkumu, mohl by být jednoho dne využit k diagnostice poruch autistického spektra a k sondě do potenciální léčby. Dnes vědci vědí, že lidé s autismem mají častěji gastrointestinální problémy, jako je zácpa, průjem, nadýmání a zvracení. V posledních letech navíc vědci začali nacházet určitá spojení mezi složením mikrobů, kteří jsou v našich střevech doma, a neurovývojovými poruchami, jako je například porucha autistického spektra.

Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že to nejsou nutně střevní bakterie, které vyvolávají poruchy autistického spektra. Například děti s autismem častěji omezují svůj jídelníček kvůli „vybíravému“ stravování, což zase ovlivňuje druhy bakterií, které přetrvávají v jejich trávicím traktu. Nová studie zahrnuje deset existujících souborů dat o autismu a mikrobiomu a 15 dalších souborů dat, týkajících se stravovacích návyků, metabolismu, profilů imunitních buněk a profilů genové exprese lidského mozku. Autoři analýzy uvádějí, že jejich zjištění zvyšují „statistickou sílu a biologický vhled“ do osy střevo–mozek, a poskytují „silnější asociace mezi střevními mikroby, imunitou hostitele a expresí mozku“.

Znalost spojení mezi střevy a mozkem je samo o sobě relativně novým fenoménem. Teprve se začátkem nového milénia se naplno rozjel výzkum střevních mikrobů, ten je však stále ještě v pověstných plenkách. Například dodnes není zcela jasné, jak má vypadat zcela zdravý mikrobiom. Je tu totiž spousta proměnných, které je třeba vzít v úvahu, zejména proto, že komunikace mezi střevem a mozkem je zřejmě obousměrná, a také kvůli tomu, že strava může velmi rychle změnit složení střevních bakterií.

Nová analýza porovnala existující údaje o střevech a poruchách autistického spektra. Její autoři nakonec našli hlavní znaky autismu v určitých metabolických drahách, které souvisely se stravou, genovou expresí a konkrétními střevními mikroby. Ba co víc, tito mikrobi se shodovali s mikroby identifikovanými v nedávné dlouhodobé studii o transplantacích stolice u osmnácti autistických dětí. Tato zjištění společně naznačují potenciální roli mikrobiomu při zlepšování příznaků autismu, ačkoli zatím není jasné, jak tyto změny ve střevech mohou souviset se skutečnými změnami v mozku.

„Podařilo se nám sladit zdánlivě nesourodá data z různých studií a najít společný jazyk, kterým je lze sjednotit,“ vysvětluje jeden z autorů studie, Jamie Morton. „Díky tomu se nám podařilo identifikovat specifický rys, který odlišuje autisty od neurotypických jedinců napříč mnoha studiemi,“ dodává na závěr s tím, že je to první krok k potenciální léčbě poruch autistického spektra nebo různých nemocí.