Aktuality
Články
Editor CRISPR lze použít i pro úpravu RNA
Výzkum v oblasti editování RNA by mohl umožnit způsoby léčby genetických onemocnění. Vědci z Montana State University ukázali, jak lze techniku CRISPR použít i k úpravám RNA. CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) je typ imunitního systému, který bakterie používají k rozpoznávání virů a boji proti nim. Tento systém se již léta používá k stříhání a úpravě DNA, ale nasazení podobné technologie pro RNA je novinkou. K editování DNA se používá protein CRISPR zvaný Cas9, zatímco pro RNA je třeba použít jiný systém CRISPR, vědci zkusili subsystém označovaný jako typ III.
Moderní léčbu cystické fibrózy bude VZP hradit dětem už od dvou let věku
Přípravek Kaftrio určený pro léčbu cystické fibrózy bude nově dostupný dětem již od dvou let věku. Dosud byl podáván pouze pacientům starším šesti let. Rozšíření indikace povolila na konci minulého roku Evropská léková agentura (EMA). VZP ČR nyní po dohodě s odbornou společností přistupuje ke snížení věkové hranice pro své klienty také v Česku. K rozšíření indikačních kritérií dochází po necelých dvou letech, kdy léčivý přípravek Kaftrio začala VZP ČR po splnění daných podmínek hradit dětem starším šesti let. VZP ČR hradí lék pacientům starším 12 let již od června 2021.
Publikovali jsme s dalšími odborníky článek o neurofibromatóze
Paní Dr. Veronika Krulišová se podílela na článku (kazuistika) spolu s dalšími odborníky na téma: Neurofibromatóza, typ 1: ortopedické léčení pseudoartrózy fibuly u české dívky, který vyšel v oborném periodiku Pohybové ústrojí (č. 2/2023). Na titulní straně tohoto čísla najdete fotografie z naší molekulárně genetické laboratoře GHC Genetics, které jsou doprovázeny krátkým doprovodným článkem ANALÝZA VZORKŮ DNA MASIVNÍM PARALELNÍM SEKVENOVÁNÍM v úvodní části.
Bude gen DIMT1 klíčem ke zpomalení stárnutí ?
V časopise Nature Aging (viz níže) vyšla zajímavá studie, která naznačuje, že gen DIMT1 by mohl být v budoucnu klíčem ke zpomalení rychlosti opotřebení našich buněk. Vědci na tento objev narazili při studiu DNA ovocných mušek, když zjistili, že jediný hmyzí gen rozhoduje o tom, že zahynou mladé. Porovnali tento gen s lidskou databází a zjistili 93% shodu s lidským genem známým jako DIMT1.